sobota 30. července 2011

2011 ECh C/L Czestochowa - last contest day

Dnes se rozdávaly karty naposledy. Dnes měl každý z finalistů poslední šanci zabodovat.
Na letišti nás přivítalo tradiční ranní počasí a koncentrující se česko-slovenský tým. V tu dobu nebylo vůbec jasné, zda se náhodou v průběhu dopoledne nerozprší.
A o větru se v tu dobu některým mohlo jen zdát. Jura se snažil přečíst okolní meteorologickou situaci, aby náhodou nepřišel o body jen kvůli tomu, že si nás posadí na špatné místo. Nakonec svůj předchozí výsledek skutečně zlepšíl.
Pak se ale udělalo skutečné teplo, ale zároveň se zvedl celkem svižný vítr, který byl navíc slušně ovlivňován termikou.
Šaňovi to ale vrásky na čele nedělalo, neboť on má rád, když model cítí v ruce. Pro něj by bylo trestem absolutní bezvětří. Jako jediný z česko-slovenské finálové trojky započetl výsledek z tohoto třetího hola do celkového výsledku. Ale stačilo mu to jen na "bramborovou" medaily, jejichž sadu FAI zapomnělo organizátorům dodat.
Když letěl Igor, tak se už vítr držel na stabilních 6 metrech za sekundu a v nárazech šel až přes 7 metrů. Ale i když si tímto letem nepolepšíl, tak i přes toto počasí ukázal, že létat umí.

A jak to celé nakonec dopadlo? Národní družstva vyhráli Ukrajinci. Slováci braly nádherné druhé místo.  A třetí místo obsadili Rusové.
České barvy se zapsaly na pátém místě a to i zásluhou našeho juniora Michala, jehož výsledek se započetl do národního hodnocení místo našeho třetího seniora. Michal, poté co se nedostal do finále a mezi juniory skončil čtvrtý. sledoval zbytek soutěže a snažil se i pozorováním finálových letů získat co nejvíce zkušeností.
Na oficiální výsledky jsme si museli ještě počkat, až je potvrdí Jury. Pak už bylo jasné, že banketu se budou muset někteří z česko-slovenského týmu zúčastnit.
Některé z těchto cen totiž budou předávány právě jim.
Soutěž upoutaných akrobatů vyhrál a Mistrem Evropy se poprvé v životě stal Igor, kterému se povedlo zaletět Richarda Kornmeiera z Německa. Jura bral nakonec třetí místo.
Takto si pak vychutnával svou chvilku slávy celý slovenský akrobatický tým. Kdyby nedošlo k rozpadu bývalého Československa, tak by dnes na nejvyšším stupínku zaslouženě stála trojice Igor, Jura a Šaňo.
A takto vypadá medaile, kterou Jura veze domů. Nezbývá než mu popřát a doufat, že to ještě nějaký ten čas vydrží, než se podaří nastartovat nový český tým sestavený z pilotů mladší generace.

A tím končí můj první rozhodcovský maraton na takovéto mezinárodní úrovni, během kterého jsem viděl, a známkami ocenil víc jak dva a půl tisíce obratů.

Žádné komentáře:

Okomentovat