Pokud někdy budu pořádat nějakou podobnou soutěž, tak už vím, kde se dá ušetřit. Pořádné počasí se objedná pouze na finále. Dnes ráno se prostě rozpustila ranní mlha a pak už byla celý den jen slunečná pohoda s občasným stínem, který na zem posílaly tvořící se kumuly. A nebyl to žádný "Barandov", skutečně to pod nimi i nosilo. Termiku nad letištěm Rudniki kroužili nejen dravci, ale i místní aeroklubové větroně. Jen mě zaujlo, čím je tady tahají do vzduchu.
Co tedy napsat k dnešku? Dnes udělám změnu a místo psaní sem dám nějaké obrázky.
Kalibrční let pro nás dnes ráno letěl Alexandre Gauthier z Francie. To je ten mladší, co odchází. Ten druhý je taky Gautier, ale jmenuje se Philippe a je to jeho táta. Oba dva létali, ale do finále se nedostal ani jeden z nich. Mladší skončil 17. a starší 19.
V depu bylo před zahájením hrobové ticho.
Jako již tradičně, Igorovi přál los i tady. V prvním kole letěl hned druhý a ve druhém dokonce první. Na zítřek si pro změnu zamluvil poslední let. Tedy pokud nepočítám ještě dva lety juniorů, kteří půjdou na řadu po něm.
Při vlastních závodech už depo ožilo. Už bylo o čem diskutovat.
Šaňo si musel před startem vyzkoušet, zda zvolil správný filtr, aby se mu model neschovával ve slunci. To začalo pálit tak, že se rohož, která tvoří letový kruh, začala hrbit i bez aktivity krtka.
V polovině startovního pole jsme měli přestávku na kafe. Po ní si Jura dal svůj první finálový let.
Pak byl zasloužený oběd, který jsme dnes díky počasí nemuseli absolvovat uvnitř letištní restaurace.
Jen soutěžící měli v tu dobu zákaz vstupu pod slunečníky. Ty byly v době oběda vyhrzeny pro rozhodčí a navíc, určitě by se nás snažili nějak ovlivňovat. K úplatkům by se určitě nesnížili, ale nějaké ty offsetové programy (jak by to nazval Pawel Dziuba) by určitě byli schopni vymýšlet.
Po obědě následovala odpolední siesta. Prostě pohodová soutěž.
I rozhodčí si jí vychutnávali každý podle svého. Jen Igor musel v té době vykonávat práci dealera pro jyrryho, aby nemusel řešit problém, co s neprodanými stavebnicemi. Právě tam vzadu střelil hned dva kusy (červený a modrý) Richardu Kornmeierovi a zároveň s Joan řeší problém, jak zajistit výrobu dostatečně velké série indoor Gee Bee první jakosti a její dopravu do Austrálie.
A pro ty, kdo netuší, kdo je Richard, tak to je tento mladý muž, který je ještě dnes večer úřadujícím mistrem Evropy a který se tady snaží tento titul obhájit. Ale letos to nebude mít vůbec lehké. Jak to dopadne se však uvidí až zítra.
No a pokud zítra večer nebude na tomto blogu dostupné pokračování, tak to bude znamenat jediné. Závěr soutěže a banket se povedly a publikace pokračování se díky tomu opozdí.
Žádné komentáře:
Okomentovat