pondělí 4. května 2015

Očima rozhodčího F2B - dva roky poté

Je to už 2 roky, co jsem "zabalil" své aktivní působení v leteckém modelářství. A je to zároveň 2 dny, co jsem měl možnost si vyzkoušet, co za tu dobu člověk zapomene.
Nezapomněl jsem setavu, ta mi problémy nedělá. Nezapomněl jsem definice obratů. Ale zjistil jsem, že jsem přišel o schopnost vidět najednou vše, co je potřeba vyhodnotit, aby rozhodčí přiznal správnou známku za obrat. Když jsem se soustředil třeba na rádiusy, hladiny a odchylky od nich, tak už mi unikal celkový pohled na umístění, tvar a průsečíky obratů. Prostě jsem ztratil schopnost vnímat makro i mikro parametry zároveň.
Co z toho vyplývá?
Že rozhodčí, co se objeví na letišti jen párkrát do roka na soutěži, to musí jednoznačně hodnotit jen a pouze v subjektivních kategoriích "líbí se" nebo "nelíbí se" nebo jde jen po některých charakteristikách, na které je schopen se soustředit. A takový rozhodčí je k čemu? Takový rozhodčí je leda "ku hovínku". To už je snad lepší, když by si pořadí prvních tří volili soutěžíví sami mezi sebou.
A tento fakt také vysvětluje situace, kdy se sami rozhodčí pozastavují nad pořadím, které vypočítal pořadatel z jejich známek. A že těch soutěží, kdy rozhodčí konstatují, že soutěž měl podle jejich názoru vyhrát někdo jiný není až tak málo. Chyba ale není v pravidlech, či koeficinetech, chyba je právě v rozhodčích, kteří nejsopu schopni vidět všechyn hodnocené parametry najednou, vyhodnotit je a zaznamenat podle nich adekvátní známku za obrat. Pak to vede k tomu, že když "nevím, tak dám 7,2-7,8 bodů", že?
Zlaté krasobruslení ;-)