Výklad pravidel F2B

Vzhledem k velkému počtu platných letů zaznamenaných v průběhu letošního Mistrovství Světa upoutaných modelů v Bulharsku došlo i k řadě situací, kdy bylo třeba hledat shodu nad výkladem pravidel mezi rozhodčími. A stejně jako v klasické právní nauce se i tady objevovaly různé přístupy k výkladu psaného originálního anglického textu pravidel.

Konečné slovo k výkladu však měl vždy hlavní rozhodčí, což je pro změnu nepasné zvykové pravidlo, které by nebylo na škodu do psaných pravidel zanést obdobně jako by bylo zavedení sbírky rozhodnutí Jury o protestech jako formy jejich judikatury. Přeci jen, znalost výsledků předchozích rozhodnutí se po čase stává mlhavou až úplně vymizí a problém, který již jednou byl v minulosti řešen a vyřešen se může po čase znovu jevit jako nevyřešený. Jak už to bývá, v různých situacích zvítězil i různý přístup k výkladu pravidel.

Například jsme řešili problém, týkající se prvního obratu „startování“, kdy podmínkou pro neudělení 10 bodů je, aby byl soutěžícím nebyl dán jasný signál rukou časoměřiči, že je připraven spouštět motor. Tento signál rukou má být impulsem pro časoměřiče, aby přestal měřit tříminutový přípravný čas a zahájil měření sedmiminutového letového času. Ve skutečnosti ale došlo k situaci, kdy tříminutový přípravný čas již vypršel a časoměřič zahájil měření letového času a teprve poté byl soutěžícím dán signál rukou a spuštěn motor. Odhlédnu-li k tomu, že časoměřič na skutečnost, že se blíží konec přípravného času, nijak neupozornil soutěžícího, pak signál rukou postrádá smysl. Ale jelikož byl jasný signál rukou dán a model byl k vzletu vypuštěn do jedné minuty od zahájení měření letového času, hlavní rozhodčí dospěl k názoru, že v tomto případě není splněna podmínka pro udělení 0 bodů. Zde tedy zvítězil ryze formalistický výklad pravidel, který nijak nezohledňoval skutečnost, že signál rukou již neměl význam pro zahájení měření letového času.

Ve zcela jiném případě, kdy byla udělena za ten samý obrat známka 0 bodů, protože soutěžícímu spouštěl motor pomocník, byl hlavním rozhodčím podpořen čistě teleologický výklad pravidel. V nich nikde není napsáno, že 0 bodů se udělí, pokud sám soutěžící nespouští motor. Ale je v nich uvedeno, že nula bodů se udělí v případě, kdy soutěžící začne spouštět motor bez toho, aniž by dopředu dal signál rukou. A jelikož zde není uvedeno obdobné pravidlo pro případ, kdy by bez signálu rukou začal spouštět motor pomocník, a zároveň platí obecné pravidlo, že soutěžící nesmí být při soutěži nikým zastoupen (uvedeno ve svazku ABR), tak hlavní rozhodčí dospěl k názoru, že pouze soutěžící může spouštět motor, aby mohl dostat 10 bodů za tento obrat. Otázkou, která se na místě neřešila, neboť jí nikdo nenamítal, zůstává, zda vůbec měl soutěžící, jemuž spouštěl motor pomocník, obdržet za tento let další známky, když zastoupení na soutěži je striktně zakázáno.

V mnoha případech tedy lze chybějící detaily pravidel vyřešit výkladem. Otázkou je, který z výkladů má být v daném případě použit a který je tedy ten „lepší“. Jsou však i „šedé“ části pravidel, která podle mě výkladem řešit nelze.

Prvním v pořadí jsou podmínky pro soutěžní počasí. je stanoveno, že let nesmí být zahájen, když fouká vítr vyšší jak 9 m/s po dobu delší jak 30 sekund. Ale co když takto fouká třeba pravidelně s intervalem kolem 5 minut, ale vždy před zahájením letu je vítr pod tento limit? Za jakých podmínek má dojít k přerušení soutěže? A jak se postavit k pravidlu poskytujícímu náhradní let v důsledku toho, že nastanou takové podmínky, když v daném okamžiku nikdo vítr neměřil? Tato část pravidel by si určitě zasloužila přesnější specifikaci toho, kde, jak a kdo má měřit vítr a ohlašovat splnění nastavených podmínek rozhodčím. Výkladem současného znění se dobrat nějakého závěru ale podle mě nejde.

Další pravidlo, které má občas výkladovou díru, se týká podmínky vloženého 1,5 okruhu. Běžně s jeho aplikací není problém, ale u obratů, které mají konec nad hlavou (osma nad hlavou a čtyřlístek) chybí alespoň návod, jak určit místo, kde začíná let mezikola. Vždyť z místa nad hlavou pilota je možné spustit referenční čáru každým směrem. A jak je to s částí letové dráhy směrem kolmo k zemi? Jak se tato započítává do mezikol? Obdobný problém nastává u nedokončeného obratu, kdy sporným může být místo, kde model přestal letět nedokončený obrat. Jak se vypořádat s faktem, že u svislé osmy, kdy je sice jasné místo na obvodu letového kruhu, ale model v danou chvíli letí na obrácenou stranu? A kdy vlastně končí mezikola před tím než začíná přistání tak, aby bylo bodovatelné? Postačí, když se model dotkne dráhy po prolétnutí 1,5 okruhu, nebo musí být v tomto okamžiku ještě ve výšce alespoň 1,5m s toleranci 30cm?

A jak třeba hodnotit u reverzních souvratů přetažení poslední hrany, kdy model vyplave? Vždyť podle popisu je konec obratu v okamžiku, kdy se model poprvé dostane do vodorovného letu a tedy to vyplavání s korekcí je už za jeho koncem? Nebylo by lepší, kdyby součástí obratu byla leště třeba jedna polovina okruhu do místa, kde model obrat započal?

A jako poslední zde zmíním doposud nevyřešenou otázku, co je to nedokončený obrat, který má být hodnocen 0 bodů. Kdy je hranatý obrat nedokončený? Co když u trojúhelníků bude rozeznatelná jen jedna hrana s částí přilehlých rovinek a zbytek bude tvořen kruhovým přemetem, je to obrat, který má dostat nějakou známku, nebo je to obrat nedokončený? Je potřeba, aby se u přesýpacích hodin vzestupná a sestupná trajektorie alespoň nějak překřížili? Jak moc mohou být přemety u osmy nad hlavou navzájem posunuté, aby to ještě byl dokončený obrat? A když toto nebude vyřešeno a každý z rozhodčích posoudí dokončenost jinak, jak se splní pravidlo, že nulu musí udělit všichni rozhodčí?

Míst, která by si zasloužila nějaký lepší výklad by se našlo v pravidlech určitě mnohem víc. Je jen na členech upoutané subkomise, zda budou mít chuť se s těmito problémy vypořádat, nebo zda ponechají současné znění dál v platnosti. Tyto otázky jsme totiž během letošního roku na soutěžích řešili a nenašli pro ně možnost jednoznačného výkladu.