Trochu statistiky neuškodí

Mistrovství světa upoutaných modelů v Bulharsku, kterému přímo předcházel závod zařazený do seriálu Světového poháru, skončilo již více jak před týdnem. Za tu dobu se mi povedlo si vyčistit hlavu a srovnat si ve výsledkových listinách kategorie F2B množství mnou bodovaných platných letů, shlédnutých akrobatických obratů a mnou udělených známek. A jelikož tato čísla vyjadřují můj osobní podíl na tomto podniku, tak jsem se rozhodl se tady o ně veřejně podělit.


V rámci soutěže Světového poháru, která se konala 24. a 25.8. jsem během prvního dne obodoval 34 platných letů prvního kola, což představuje shlédnutí 544 akrobatických obratů a udělení stejného počtu známek. Druhý den, díky výpadku polské reprezentace ve třetím letu, se tato porce pro mě snížila na 31 platných letů a tedy jen pouhých 496 obratů a známek. celkem jsem tedy na karty soutěžících napsal 1.040 známek. A pouze ve dvou případech nebyly platné lety plně dokončeny. V prvním letu jednomu účastníkovi z Ruské federace selhal během letu motor a ve třetím letu mladý Francouz předčasně ukončil život svého modelu v důsledku závady na řízení.

Následovala jeden den trvající letová pauza, kterou jsem však celý den musel věnovat technické přejímce modelů. Kolik jich bylo statisticky podchyceno nemám, ale vzhledem k tomu, že většina účastníků využila práva mít 2 modely, tak odhaduji, že číslovka 100 byla překonána.

Pak začal kolotoč kvalifikačních letů, který trval 3 dny, konkrétně od 27. do 29.8. Každý z těchto dnů na nás, každého rozhodčího, připadla přibližně stejná porce letů, ale přesně zpětně rekonstruovat, kolik jsem každý den viděl platných letů se mi už nemůže podařit. Kumulovaně za tyto 3 dny jich bylo 117, což představuje 1.872 shlédnutých obratů a zapsaných známek. První den jsem však zaznamenal 4 platné lety, které nebyly z různých důvodů dokončeny, v jednom případě to bylo opět způsobeno havárií modelu bulharského pilota. Ten samý den jsem však zaznamenal i 2 reflighty způsobené bouřkovou činností, takže neshlédnuté obraty v důsledku nedokončení sestav se tak nějak vyrovnávají opakováním těchto dvou letů.

Finálové lety se letěly následující dva dny, 30.8. dva a 31.8. závěrečný třetí. ve finále letělo 15 soutěžících plus 3 junioři. celkem jsem tedy viděl za tyto dva dny 54 platných letů, shlédnul jsem 864 obratů a udělil stejné množství známek. Přitom jen ve třech případech nebyl let kompletně dokončen, v jednom případě z nich skončil setkáním modelu se zemí v podání japonského reprezentanta.

V průběhu platných letů bylo uděleno i pár nul za obraty, které nebyly z našeho pohledu kompletní a v jednom případě pilot předvedl pro změnu místo tří obrácených přemetů pro jistotu čtyři. Dále jsme zaznamenali tři udělené nuly za nedodržení minimálního počtu mezikol. K vidění byli i kulaté přemety s jednou hranou, trojúhelníkové osmy nad hlavou či čtyřlístek, jehož přemety se navzájem dotýkaly, ačkoliv nebyly stejně veliké ani správně umístěné. Za nejsložitější je z mého pohledu nutné považovat přesýpací hodiny, které zvládá zaletět za pěkné body skutečně jen málo pilotů. Za úplnou perlu považuji vybrání si opravy v rámci finálových letů, kdy soutěžící nastoupil do kruhu, natočil motor, došel do středu a otestoval řízení, pak se vrátil k modelu zastavil motor a při odchodu nám oznámil, že si počká půl hodiny na lepší počasí.

Za celou dobu mého pobytu v Pazardžiku jsem tedy napsal do bodovacích karet 3.776 známek v hodnotách 0, nebo 1 až 10 s přesností na jednu desetinu.

A za všech 6 rozhodčích to představuje 17.664 známek, které byly vynásobeny koeficienty daných obratů, sečteny za jeden let, vyděleny počtem rozhodčích a zapsány soutěžícímu jako jeho výsledek daného letu. Tyto známky teď budou ještě předmětem statistického vyhodnocení kvality naší práce. Výsledky by měly být k dispozici na plenárním zasedání FAI.